1. zvýšení hranic škody

S účinností od 1.10.2020 dochází ke zvýšení jednotlivých hranic škody na dvojnásobek. V praxi tedy dojde ke zmírnění trestních postihů některých pachatelů. Je to logické vyústění růstu mezd a inflace, kvůli níž docházelo k postihu jednání, která byla reálně stále méně a méně společensky škodlivá: je totiž rozdíl, zda někdo ukradl věc v nominální hodnotě 5.000,- Kč v roce 2006, kdy průměrná mzda činila cca 20.000,- Kč, nebo v roce 2020, kdy průměrná mzda činila cca 35.000,- Kč. Pokud pachatel spáchal trestný čin před 1.10.2020, avšak soud prvního stupně nebo odvolací soud bude rozhodovat až po 1.10.2020, uplatní se tzv. retroaktivita ve prospěch pachatele, tedy pachatel bude potrestán podle nové výše hranic škody.

2. zmírnění postihu pro recidivisty, kterým se „nakupí“ několik podmíněných trestů kratšího trvání

Pokud je pachatel odsuzován poněkolikáté, a za předchozí trestné činy dostával pouze kratší podmíněné tresty či alternativní tresty, při několikátém rozsudku v řadě už soudci může „dojít trpělivost“ a recidivistovi uloží nepodmíněný trest odnětí svobody (tzv. natvrdo). Podle dřívějšího znění zákona musely v takovém případě být všechny předchozí podmíněné tresty přeměněny v tresty nepodmíněné a ty se pak nasčítaly, takže v celku z toho pachatel mohl vyjít s poměrně přísným trestem, ačkoliv se dopouštěl pouze opakované méně závažné trestné činnosti. Novela klade důraz na to, aby soud toto zohlednil a neukládal nepřiměřeně vysoký trest. Kromě toho může soudce u takového recidivisty zvolit možnost tzv. zastavení trestního stíhání pro neúčelnost.

3. rozšíření možnosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po jedné třetině vykonaného trestu i na některé zvlášť závažné zločiny

Díky novele budou moci žádat o podmíněné propuštění po výkonu jedné třetiny trestu odnětí svobody i pachatelé některých zvlášť závažných zločinů (horní sazba nad 10 let), pokud je ve vězení poprvé. V praxi půjde u okresních soudů hlavně o loupeže prvopachatelů, kteří sedí ve vězení poprvé.

4. změna peněžitého trestu

Novela umožňuje nesplněn peněžitý trest přeměnit přímo na nepodmíněný trest odnětí svobody, na rozdíl od dřívější situace, kdy peněžitý trest musel být přeměněn nejprve na domácí vězení nebo obecně prospěšné práce, a až poté případně na nepodmíněný trest odnětí svobody. Zákonodárce rovněž zrušil institut náhradního trestu odnětí svobody a stanovil jasný mechanismus pro přepočet peněžitého trestu na trest odnětí svobody v případě nesplacení peněžitého trestu: 1 denní sazba peněžitého trestu = 2 dny trestu odnětí svobody.

5. dohoda o vině a trestu

Dohodu o vině a trestu, jednu z forem tzv. odklonů, lze nově použít i v případě zvlášť závažných zločinů (horní sazba nad 10 let) a takový obviněný nemusí být při jejím sjednávání povinně zastoupen obhájcem. Pokud by obsah dohody neodpovídal zjištěnému skutkovému stavu věci (např. státní zástupce by zneužil své postavení a dotlačil do dohody o vině a trestu nevinného), soud má vždy možnost takovou dohodu neschválit. To samé platí i tehdy, pokud dohoda nebude dostatečně chránit práva poškozeného.

6. institut nesporných skutečností

Zákonodárce zavedl nově tzv. institut nesporných skutečností, což znamená, že obviněný může prohlásit, že některé skutečnosti (např. že byl na místě činu, že rozdával úkoly ostatním členům organizované skupiny) označit za nesporné, takže je nebude nezbytné prokazovat (např. výslechy dalších svědků, odposlechy apod.). Výhodou je zrychlení řízení jako celku. Současně platí, že označit některé skutečnosti za nesporné může i obhájce obviněného, avšak doznat se k vině může pouze obviněný sám.

7. prohlášení viny jako možnost pro mimořádné snížení trestu

Dosud bylo doznání k činu v praxi soudů pouze polehčující okolností, v zákoně výslovně neuvedenou, avšak díky novele se otevře obviněným možnost prohlásit svou vinu a díky tomu se ucházet o mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, samozřejmě při naplnění dalších podmínek.

8. obžaloba musí nově obsahovat i návrh na uložení trestu a soud musí vyzvat obžalovaného k vyjádření k obžalobě

Vítanou změnou je, že obžaloba sepsaná státními zástupci musí nově obsahovat i návrh na uložení trestu, čímž se lépe vymezí mantinely, v jakých se může obhajoba pohybovat a zda má například dostatečný prostor pro vyjednávání o trestu formou dohody o vině a trestu. Obviněnému se kromě toho společně s předvoláním k hlavnímu líčení bude zasílat výzva k vyjádření k obžalobě, takže obhajoba má možnost písemně reagovat na návrh na uložení trestu uvedený v obhajobě ještě před zahájením hlavního líčení.

9. prodloužení promlčecí doby u zvlášť závažných zločinů

Novelou dochází také k prodloužení promlčecí lhůty u zvlášť závažných zločinů o deset let (z 20 na 30).

10. ex-offo obhájci se znalostí cizího jazyka

Od 1.1.2021 se budou moci advokáti zapisovat u jednotlivých soudů nejen do stávajících seznamů obhájců ex offo (tj. obhájců ustanovených státem), nýbrž také do speciálních seznamů pro obhájce se znalostí určitého cizího jazyka. Pokud bude tedy před českým soudem stíhán např. Němec, který nerozumí česky a z toho důvodu požádá o tlumočníka, soud mu ustanoví obhájce přednostně ze seznamu obhájců, kteří ovládají německý jazyk.