Domácí násilí se často neomezuje pouze na fyzické útoky. Velkou roli hraje zejména psychické násilí, manipulace, sociální izolace či ekonomická závislost oběti. Násilí se může postupně stupňovat a mezi jednotlivými incidenty se mohou objevovat období omluv, usmiřování a zvýšené pozornosti ze strany pachatele. Oběť proto nemusí své postavení dlouhou dobu vnímat jako násilný vztah a značná část případů podle zkušeností JUDr. Karolíny Sochové, právní čekatelky na Okresním státním zastupitelství v Chebu, zůstává neoznámena.
Jedním z hlavních problémů domácího násilí je, že se zpravidla odehrává „za zavřenými dveřmi“. Dokazování tak zpravidla stojí na svědeckých výpovědích osob, kterým se oběť svěřila, na audio či videonahrávkách nebo znaleckých posudkách.
Rozhovor upozorňuje také na specifické postavení dětí jako svědků domácího násilí a na potřebu zabránit jejich opakovaným výslechům. U dospělých obětí může opakované vypovídání v různých fázích trestního řízení vést k sekundární viktimizaci.
- Jaké podoby může mít domácí násilí a proč jej oběť nemusí dlouho rozpoznat?
- Proč zůstává velká část případů domácího násilí neoznámena?
- Jakou roli při dokazování hraje svědectví z doslechu?
Nejen odpovědi na tyto otázky získáte po přečtení rozhovoru Mgr. Františka Tikala s JUDr. Karolínou Sochovou, který vznikl ve spolupráci s Právním prostorem.
