🔴 V 16. díle seriálu Případy prvního oddělení pod názvem „Informátor“ policisté pátrali po pachateli, který spáchal jednu dokonanou vraždu a o další dvě se pokusil.
⚫ V čase 6:15 se poručík Korejs (Miroslav Hanuš) obrací na státní zástupkyni JUDr. Švihlíkovou (Sabina Remundová) v rámci prověrky vyšetřovacího spisu. Policejní orgán chce skončit vyšetřování věci, což se formálně děje tak, že policie vyrozumí obviněného o možnosti prostudovat spis a učinit případné návrhy na doplnění dokazování. Státní zástupkyně však s tím nesouhlasí, protože obhajoba navrhuje doplnění výslechů dalších svědků.
🔴 Musí policie takovému návrhu obhajoby vyhovět?
⚫ Bohužel nikoliv. Pokud policie odmítne důkaznímu návrhu obhajoby na výslech svědka v přípravném řízení, nekoná v rozporu se zákonem. Může totiž obhájce odkázat na to, že má právo tento důkazní návrh vznést ještě před soudem v hlavním líčení.
🔴 To by samo o sobě ještě nebylo tak hrozné, pokud se na to díváme komplexně z hlediska koncepce zákonodárce. Ten totiž v průběhu let přešel od tzv. silného typu přípravného řízení k tzv. slabému typu přípravného řízení, díky němuž došlo k posílení role soudu při provádění důkazů. Koncepční myšlenka tedy je, že všechny důležité důkazy by měly být provedeny procesně účinným způsobem až před soudem.
Policejní orgán tedy v přípravném řízení často pořizuje pouze tzv. úřední záznamy o podaném vysvětlení osob, u kterých není účasten obhájce a které tudíž nejsou procesně účinným důkazem, nýbrž pouze slouží k tomu, aby policejní orgán vyhodnotil, koho navrhovat následně jako svědka k soudu. Pro policejní orgán navíc platí zásada vyšetřovací, to znamená, že má vyhledávat důkazy svědčící jak v neprospěch obviněného, tak v jeho prospěch, a to bez ohledu na to, jestli to obviněný na navrhne či nikoliv.
⚫ Praxe je však bohužel často jiná. Proč?
1️⃣ policie často nevyhledává důkazy svědčící v neprospěch i ve prospěch obviněného, takže obžaloba často vyznívá pouze v neprospěch obviněného, a obhájce pak musí vše „dorovnávat“ až v hlavním líčení.
2️⃣ policie často vyslýchá svědky na úřední záznamy o podaném vysvětlení i po zahájení trestního stíhání a nepřipouští u nich účast obhájce, ačkoliv obhájce má právo být u všech úkonů po zahájení trestního stíhání, které mohou sloužit jako důkaz u soudu. Tento nechvalný postup policistů bohužel posvěcuje i stanovisko nejvyššího státního zástupce.
3️⃣ u soudu velmi často dochází ke čtení úředních záznamů o podaném vysvětlení, pořízených bez účasti obhajoby, čímž se tyto úřední záznamy stávají procesně účinným důkazem pro rozhodování o vině. Faktické těžiště dokazování pak leží v přípravném řízení, navzdory myšlence zákonodárce.
🔴 Více viz 7. minuta seriálu zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10354229723-pripady-1-oddeleni/214512120300002-informator/