🔴 V 17. díle seriálu Případy prvního oddělení pod názvem „Súdánský student“ vyšetřovali policisté případ pokusu vraždy súdánského studenta, který ubodán nožem a zmrzačen kovovým řetězem, a dokonané vraždy dalšího afrického studenta, který byl zavražděn proto, že ho pachatelé nesprávně považovali za svědka první vraždy, kterého se tak potřebovali zbavit, aby nemohl svědčit proti nim.
⚫ Pro rasově motivované trestné činy zákon zakládá kvalifikovanou skutkovou podstatu, která je přísněji trestná. Této skutkové podstaty se dopustí např. ten, kdo spáchá na jiném trestný čin vraždy nebo těžkého ublížení na zdraví pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost nebo vyznání. Za určitých okolností může jít také o trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci nebo o trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.
🔴 Jak ale prokázat pachateli rasistický motiv? To bývá zpravidla to nejtěžší. V daném případě posloužily za nepřímý důkaz nůž se symbolem fašismu, nalezený u obviněného, a dále za přímý důkaz posloužila výpověď poškozeného, který v nemocnici po operaci uvedl, že pachatel před útokem zakřičel „Já tě zabiju, ty černá svině“ (čas 26:00).
Lze si také představit, že za nepřímý důkaz tohoto motivu by mohly posloužit také projevy pachatele před spácháním činu (na veřejnosti, na sociálních sítích apod.) nebo členství v některých skupinách, které se vyznačují svou rasovou nesnášenlivostí. Takovým důkazem ovšem nemůže být např. předchozí pravomocné odsouzení za rasistický trestný čin, které již bylo zahlazeno: důvodem je presumpce neviny.
⚫ Ohledně důkazní hodnoty věty vážně zraněného svědka je však problém s procesní účinností výslechu poškozeného:
1️⃣ Pokud policie ještě nemá dostatek důkazů, aby mohla zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě pro konkrétní skutek, musí výslech provést jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon. Tomu však musí být přítomen soudce, samotná účast policisty nestačí. Pokud se pak ukáže, že svědek žije i v době konání hlavního líčení, tedy že se jedná o úkon, který přeci jen opakovat lze, pak by měl být výslech zopakován při hlavním líčení, aby obhájce mohl svědkovi klást dotazy.
2️⃣ Pokud naopak policie již má „nabito“ na pachatele a stihne proti němu vydat usnesení o zahájení trestního stíhání, k výslechu poškozeného by měl být přizván i obhájce, který má právo klást dotazy k vysvětlení případných rozporů.
🔴 Jak se stanovují tresty u spolupachatelů? V daném případě byl spolupachatel útočící řetězem odsouzen k 7,5 letům vězení a spolupachatel útočící nožem k 13,5 letům vězení. Vliv na výši trestu mohla mít i recidiva některého z pachatelů. V zásadě však platí, že pokud byl trestný čin spáchán společným jednáním dvou osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama. U trestných činů proti životu a zdraví platí zásada, že spolupachatelé odpovídají za celý následek společného jednání bez ohledu na to, jaké konkrétní dílčí zranění bylo způsobeno konkrétním dílčím útokem toho kterého pachatele. Trestní zákoník však toto pravidlo trochu zmírňuje, když stanoví, že při stanovení trestu soud přihlédne k tomu, jakou měrou jednání každého ze spolupachatelů přispělo ke spáchání trestného činu.
⚫ Výjimkou z výše uvedeného je případ, kdy některý ze spolupachatelů vybočí z rámce společné dohody (exces), bude odpovědný za to, co sám způsobil a zavinil (např. jestliže mimo rámec dohody o ublížení na zdraví úmyslně někoho usmrtí). Vzhledem k tomu, že každý ze spolupachatelů se logicky snaží svalit co největší podíl viny na toho druhého a že žádný obviněný není povinen vypovídat pravdu, je prokázání této míry zavinění jednotlivých spolupachatelů v praxi velmi složité.
🔴 Více viz https://www.ceskatelevize.cz/porady/10354229723-pripady-1-oddeleni/214512120300003-sudansky-student/