V trestním řízení nastávají situace, kdy s výslechem svědka nelze čekat na zahájení trestního stíhání nebo nařízení hlavního líčení, neboť je například dána obava, že tato osoba zemře nebo se odstěhuje na delší dobu do zahraničí, a zároveň policejní orgán ještě nemá dostatek důkazů k tomu, aby zahájil trestní stíhání pro konkrétní skutek proti konkrétnímu obviněnému. V takovém případě se výslech svědka v přípravném řízení provádí bez účasti obhajoby, za přítomnosti soudce a v hlavním líčení se pak výslech neopakuje.

 

Výslech svědka před zahájením trestního stíhání – úvod

Využití tohoto institutu dopadá na situace, kdy je třeba provést výslech svědka jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon. Průběh takového výslechu vypadá tak, že obhajoba nemá právo být přítomna takovému úkonu ani klást svědkovi dotazy, protože ještě není zahájeno trestní stíhání konkrétního obviněného. Roli obhájce má podle zákonodárce suplovat účast soudce na takovém úkonu, který však nemá právo do výslechu zasahovat ani klást svědkovi dotazy. Výsledkem takového výslechu z procesního hlediska je protokol o výslechu svědka, který lze u soudu číst k důkazu i bez souhlasu obžalovaného, narozdíl od úředního záznamu o podaném vysvětlení, který se před zahájením trestního stíhání pořizuje ve standardních případech a který nelze bez souhlasu obžalovaného tzv. zprocesnit v hlavním líčení.

Soudní praxe k provedení výslechu svědka bez účasti obhajoby

Evropský soud pro lidská práva dovodil přísné podmínky pro posuzování procesní účinnosti takového výslechu:

🚩 Je dán závažný důvod pro to, že obhajoba nemá možnost vyslechnout nebo nechat vyslechnout svědka obžaloby?

🚩 Je takový výslech považován za výlučný nebo rozhodující důkaz viny?

🚩 Lze řízení jako celek považovat za spravedlivé, tedy jsou dány skutečnosti dostatečným způsobem vyvažující nevýhody obhajoby spojené s připuštěním takového důkazu (např. účast soudce)?

V praxi Evropského soudu pro lidská práva je znám také případ loupeže spáchané v Německu na prostitutkách lotyšské státní příslušnosti, jejichž výslech před soudem nebyl proveden s odkazem na posttraumatickou stresovou poruchu.

České soudy se pak setkaly třeba s případem výslechu poškozené ve věci týrání osoby žijící ve společném obydlí provedeným bez účasti obhajoby. I přesto, že se jednalo o násilný trestný čin a poškozená měla strach z kontaktu s obviněným, Nejvyšší soud neshledal u tohoto výslechu povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu. Důvodem bylo zejména to, že poškozená nebyla ohrožena na životě a nic nenasvědčovalo v době výslechu tomu, že by u ní mohlo dojít ke ztrátě paměti. Takový výslech tedy zhodnotil jako procesně neúčinný důkaz.

Dále je třeba upozornit na to, že podle českých soudů se za zásadní náležitost provedení výslechu před zahájením trestního stíhání bez účasti obhájce považuje zdůvodnění povahy takového úkonu jako neodkladného nebo neopakovatelného. Chybí-li takové odůvodnění, pak je takový důkaz rovněž třeba považovat za procesně neúčinný.

Názor autora na provádění výslechů svědka jako neodkladný či neopakovatelný úkon

 

Použití tohoto institutu by mělo dopadat pouze na ty situace, kdy se jedná o svědka, který:

🧑 je v přímém ohrožení života (např. umírá v důsledku zranění způsobeného podezřelým)

🧑 plánuje dlouhodobý pobyt v zahraničí, pro který pak nebude dostupný pro české orgány činné v trestním řízení

🧑 trpí závažnou poruchou paměti, kvůli které by nemohl být vyslechnut později

🧑 je poškozeným ve věci násilného trestného činu a u něhož existuje ospravedlnitelná obava z osobního setkání s obžalovaným v jednací síni.

 

Úplné znění článku naleznete zde: https://pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/vyslech-svedka-trestni-stihani-vylouceni-soudce